Hoffmannovo dílo bylo zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO

Dílo brtnického rodáka Josefa Hoffmanna se o prázdninách opět dostalo do povědomí širší veřejnosti. Začátkem července byl totiž jeho palác Stocklet zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Podle výboru UNESCO jde o vrcholné dílo vídeňské secese a dokonalý příklad integrace všech umění. Pokud bychom se chtěli pokochat krásou paláce na vlastní oči, nebude nám to bohužel dopřáno. Rodina Stocletových, kteří budovu vlastní, přístup veřejnosti neumožňuje. O kráse a výjimečnosti paláce Stoclet se však můžeme přesvědčit například v různých odborných knihách, z nichž některé jsou pro zájemce k dispozici v muzejní knihovně Rodného domu Josefa Hoffmanna v Brtnici nebo ve stálé expozici tamtéž. PALÁC STOCLET byl postaven v Bruselu v letech 1905-1911 coby rezidence pro rodinu belgického finančníka Adolfa Stocleta, syna majitele obřího koncernu Société Générale zabývajícího se podnikáním v železářství, strojírenství, bankovnictví. Příběh stavby paláce Stoclet je velmi napínavý. Původně měl dům vzniknout ve Vídni. Kvůli smrti otce Adolpha Stocleta se novou adresou domu stala Avenue de Tervueren v Bruselu. Hoffmann zakázku nadšeně přijal, bylo to obrovská výzva. Dokonce Stocletovi slíbil, že veškeré plány domu vytvoří zadarmo, kladl si jedinou podmínku, interiéry kompletně vybaví Wiener Werkstätte a umělci, které Hoffmann vybere. Tak vznikl jeden z nejúžasnějších a nejunikátnějších gesamtkunstwerků čili umělecky jednotného díla na světě. Rozlehlé interiéry skýtají mimo jiné koncertní sál, salony, herny, ale i fontány na chodbách. Hoffmann promyslel do nejmenších detailů opravdu vše od nábytku přes sklo, koberce, textilie až po příbory či obklady v koupelně, projektoval i zahradu. O výzdobu se zasloužil například i Gustav Klimt, jehož mozaiková freska dodnes zdobí jídelnu paláce Stoclet. UNESCO stavbu právem ocenilo coby vrcholné dílo vídeňské secese.

Přehled aktualit ›