Cranachové zpátky doma v expozici Moravské galerie v Brně

Po představení na mezinárodní výstavě věnované dílu předního malíře německé renesance Lucase Cranacha st. (1472-1553) se po více jak půlročním putování vrátila dvojice Cranachových obrazů do stálé expozice Umění od gotiky po 19. století. Výstava se konala na konci loňského roku ve Frankfurtu nad Mohanem (Städel Museum) a reprizována byla na jaře tohoto roku v Londýně (Royal Academy of Art), kde se jednalo o vůbec první monografickou výstavu umělce, který je jinak relativně dobře zastoupen v britských soukromých i veřejných sbírkách.

Jedním z cílů výstavy bylo ukázat to nejlepší a nejzajímavější - v určitém smyslu "The best of Cranach" - z rozsáhlého konvolutu dochovaných děl Lucase Cranacha st. a jeho dílny, přičemž jedním z kritérií pro výběr exponátů byla jejich kvalita a také předpoklad osobního podílu umělce na jejich vzniku. O to více nás může těšit, že vedle dvou obrazů objednaných přímo v Cranachově dílně olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem pro některý z významných kostelů diecéze (dnes Arcibiskupský zámek a obrazárna Kroměříž) to byly právě obrazy z expozice Moravské galerie v Brně, které byly na tomto výstavním projektu prezentovány.

Cranachova Pieta ze sbírky Moravské galerie jednak skvěle ilustruje malířovu recepci soudobého nizozemského umění - její vznik bývá proto kladen do doby bezprostředně následující po jeho pobytu v Nizozemí v roce 1508 -, jednak představuje dílo v autorově tvorbě tematicky ojedinělé. Zatímco řadu jeho kompozic známe hned v několika autorských či dílenských variantách, nedochovala se žádná jiná verze brněnského obrazu. Druhou zajímavostí je dvojice erbů saských kurfiřtů, Cranachových zaměstnavatelů, zavěšených na stromě za postavami Panny Marie a Krista, které se v této podobě objevují na některých jeho raných dřevořezech, v malbě ale přímou analogii neznáme. Nabízí se proto domněnka o možném privátním charakteru brněnské Piety, jež mohla být původně určena pro umělce samotného, nebo někoho z jeho okolí či přímo pro kurfiřtskou rodinu.

Obraz Lot a jeho dcery, který do stálé expozice laskavě zapůjčila Kanonie premonstrátů v Nové Říši, vznikl pravděpodobně na sklonku 30. let 16. století a mezi jinými autorovými zpracováními tohoto tématu vyniká svojí dramatičností. Jejím zdrojem je především minuciózně malířsky podané pozadí, na kterém je zkáza měst Sodomy a Gomory vylíčena nezvykle pouze jemnými kresebnými tahy štětcem monochromní, téměř světélkující "pekelně" červenou barvou na jinak černé ploše.

Přehled aktualit ›