Pražákův palác

PP

Husova 18, 662 26 Brno
+420 532 169 130
GPS souřadnice: 49°11'43.5"N 16°36'15.3"E

Otevírací doba:
středa - neděle 10.00 - 18.00
čtvrtek 10.00 - 19.00
pondělí, úterý zavřeno


Objednávky komentovaných prohlídek, skupinových návštěv a workshopů:
Rezervace nutná, kontakt: edukace@moravska-galerie.cz nebo +420 532 169 146
Skupiny si mohou objednat český i cizojazyčný výklad.



VÝSTAVNÍ PROSTORY A VSTUPNÉ
Přízemí budovy
- výstavy Bienále Brno 2016: Studovna, Které zrcadlo chceš olizovat?
První patro
- stálá expozice ART IS HERE: Nové umění (vstupné dobrovolné)
Druhé patro
- stálá expozice ART IS HERE: Moderní umění (vstupné dobrovolné)
Třetí patro
- knihovna
Čtvrté patro - Atrium
- výstavní projekt Adéla Svobodová: Antiobjekt



Prohlédněte si prostory budovy ve fotogalerii:

O objektu
Pražákův palác nabízí stálé expozice i krátkodobé výstavy. Místem pro prezentaci nejsoučasnější výtvarné scény je Atrium, nádvoří Pražákova paláce. Návštěvníkům je rovněž k dispozici muzejní obchod s širokou nabídkou publikací o výtvarném umění.
V Pražákově paláci se nachází odborná knihovna se studovnou, která je veřejnosti přístupná nepřetržitě od roku 1883. V budově sídlí ředitelství Moravské galerie v Brně.

Historie objektu
Ideovým a uměleckým spojením dvou solitérních paláců - Besedního domu a Pražákova nájemního domu - situovaných na nároží okružní Alžbětiny ulice (dnes Husova) a přilehlého Alžbětina (dnes Komenského) náměstí, vytvořil v letech 1869-1874 vídeňský architekt Theophil von Hansen jeden z nejpozoruhodnějších neorenesančních souborů na Moravě. Nájemní dům si dal postavit v letech 1873-1874 český politik, představitel Moravské národní strany, JUDr. Alois Pražák (1820-1901) ve stylu severoitalské pozdní renesance. Přísné členění východní fasády s vysokým bosovaným soklem prolomeným malými okny připomíná severoitalské pevnostní paláce a deklaruje tak národně vyhraněný postoj stavebníka k německy orientované brněnské radnici.

Po roce 1948 přešel dům do majetku státu, v prvním patře i nadále zůstal byt Pražákovy dědičky, většina bytů byla proměněna v úřadovny. V roce 1985 tehdejší Jihomoravský krajský národní výbor převedl dům do vlastnictví Moravské galerie. Teprve roku 1990 vyčlenilo ministerstvo kultury finanční prostředky na generální rekonstrukci zdevastovaného Pražákova domu a jeho proměnu v obrazárnu Moravské galerie. Arch. Jiří Kopřiva navrhl koridorové řazení sálů podobné Stirlingovu řešení Státní galerie ve Stuttgartu. To do jisté míry ovlivnilo koncepci instalace stálé expozice moderního a současného umění, která byla otevřena roku 1994, v nové podobě pak v letech 2001 a 2002.

V roce 2015 se koncepce výstavních prostor opět pozměnila a od 1. 12. se mohou návštěvníci sklouznout v čase, a to z expozice Moderního umění ve druhém patře do expozice Nového umění v patře prvním. Nově je částečně zpřístupněný depozit soch v suterénu, který umožňuje návštěvníkovi nahlédnout do zákulisí galerijního provozu.

Mapa stránek