Pražákův palác

Husova 18, 662 26 Brno
+420 532 169 111

OTEVÍRACÍ DOBA
středa - neděle 10.00 - 18.00
čtvrtek 10.00 - 19.00
pondělí, úterý zavřeno

VÝSTAVNÍ PROSTORY A VSTUPNÉ
Přízemí budovy
- krátkodobá výstava (vstupné od 80/40 Kč do 100/50 Kč)
Druhé patro
- stálá expozice Moderní a současné umění (vstupné 60/30 Kč)
Třetí patro
- Prostor pro jedno dílo - krátkodobá výstava (vstup volný) - aktuálně jsou výstavy realizovány ve vstupním prostoru Místodržitelského paláce
Čtvrté patro
- Atrium - krátkodobá výstava (vstup volný)
Celá budova
- vstupenka do celé budovy 120 Kč / poloviční 60 Kč / rodinné 250 Kč

Výklad pro skupiny v krátkodobých výstavách a ve stálé expozici je možné objednat telefonicky na +420 532 169 146 nebo písemně na da@moravska-galerie.cz.

O objektu
Pražákův palác nabízí stálou expozici i krátkodobé výstavy. Místem pro prezentaci nejsoučasnější výtvarné scény je Atrium, Prostor pro jedno dílo a Nádvoří Pražákova paláce. Návštěvníkům je rovněž k dispozici muzejní obchod s širokou nabídkou publikací o výtvarném umění.
V Pražákově paláci se nachází odborná knihovna se studovnou, která je veřejnosti přístupná nepřetržitě od roku 1883. V budově sídlí ředitelství Moravské galerie v Brně.

Historie objektu
Ideovým a uměleckým spojením dvou solitérních paláců - Besedního domu a Pražákova nájemního domu - situovaných na nároží okružní Alžbětiny ulice (dnes Husova) a přilehlého Alžbětina (dnes Komenského) náměstí, vytvořil v letech 1869-1874 vídeňský architekt Theophil von Hansen jeden z nejpozoruhodnějších neorenesančních souborů na Moravě. Nájemní dům si dal postavit v letech 1873-1874 český politik, představitel Moravské národní strany, JUDr. Alois Pražák (1820-1901) ve stylu severoitalské pozdní renesance. Přísné členění východní fasády s vysokým bosovaným soklem prolomeným malými okny připomíná severoitalské pevnostní paláce a deklaruje tak národně vyhraněný postoj stavebníka k německy orientované brněnské radnici.
Po roce 1948 přešel dům do majetku státu, v prvním patře i nadále zůstal byt Pražákovy dědičky, většina bytů byla proměněna v úřadovny. V roce 1985 tehdejší Jihomoravský krajský národní výbor převedl dům do vlastnictví Moravské galerie. Teprve roku 1990 vyčlenilo ministerstvo kultury finanční prostředky na generální rekonstrukci zdevastovaného Pražákova domu a jeho proměnu v obrazárnu Moravské galerie. Arch. Jiří Kopřiva navrhl koridorové řazení sálů podobné Stirlingovu řešení Státní galerie ve Stuttgartu. To do jisté míry ovlivnilo koncepci instalace stálé expozice moderního a současného umění, která byla otevřena roku 1994, v nové podobě pak v letech 2001 a 2002.