Jurkovičova vila

Přejít na samostatné stránky Jurkovičovy vily zde.

JV ZAHRADA

Jana Nečase 2, Brno-Žabovřesky
+420 532 169 501 / +420 773 773 616
jurkovic@moravska-galerie.cz

GPS souřadnice: 49°12'24.8"N 16°34'33.7"E

Jurkovičova vila má své samostatné stránky, na kterých naleznete všechny potřebné informace.

Prohlídky vily s výkladem probíhají každou celou hodinu podle otevírací doby.

Otevírací doba pro následující měsíce:

leden-únor sobota-neděle 10.00-12.00 a 12.30-18.00
březen čtvrtek-neděle 10.00-12.00 a 12.30-16.00
duben-říjen úterý-neděle 10.00-12.00 a 12.30-18.00
listopad čtvrtek-neděle 10.00-12.00 a 12.30-16.00
prosinec sobota-neděle 10.00-12.00 a 12.30-18.00

Prohlédněte si fotografie vily:

O objektu
Jurkovičova vila je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Spolu s realizacemi Jurkovičových návrhů na Pustevnách, v Luhačovicích a na zámku Nové Město nad Metují tvoří páteř jeho dochovaného díla v České republice. Tato architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické.

Přestože větší část aktivního života strávil Dušan Samo Jurkovič (1868 - 1947) na rodném Slovensku, zapsal se vedle Jana Kotěry jako jeden z nejvýznamnějších architektů působících v českých zemích na přelomu 19. a 20. století. Pro brněnské stavebníky navrhl na počátku 20. století několik staveb. Nejvýznamnější památkou Jurkovičova působení v Brně však zůstává vila, kterou si v roce 1906 navrhl a postavil na lesním svahu nad řekou Svratkou, na okraji tehdy ještě samostatné příměstské obce Žabovřesky (ul. Jana Nečase 2). Realizoval v ní manifestačně své dosavadní poznatky a modelovou představu vily. Hlásí se v ní k anglickému hnutí Art & Crafts s jeho návratem k tradici bydlení, k řemeslům, k sepjetí toho, co my nazýváme volným a užitým uměním. K této osobité parafrázi anglické vily se Jurkovič dopracoval díky svým dosavadním osobním zkušenostem s řemeslem, ale také jí zhodnocoval své vídeňské školení u Camilla Sitteho, prohloubené studiem prací Edgara Wooda, C. R. Mackintoshe a zejména H. M. Baillie-Scotta (jeho studie Dům a zahrada vyšla v českém překladu v roce 1910 péčí Laichterova nakladatelství).

Již zasazení vily do krajiny je výsostným tvůrčím činem, v němž se Jurkovič projevil jako jeden z nejcitlivějších architektů ve vztahu k přírodě. Lokalita je dodnes vyhledávaným cílem výletů, nabízejícím blízký les, řeku, bohaté výhledy. Jurkovič si sám aktivně těchto požitků dopřával. Na nedalekém břehu Svratky postavil i loděnici, kterou se svými přáteli využíval. Stavba vily je mezníkem ve vlastní Jurkovičově tvorbě. Demonstruje vývojový posun v jeho stylu, opouštějícím počáteční parafrázování dřevěných lidových staveb, jejichž vliv se tentokrát omezil pouze na základní konstruktivní podstatu.

Po svých zkušenostech z Luhačovic se Dušan Jurkovič rozhodl použít hrázděnou konstrukci izolovanou a zároveň krytou korkovými panely, které byly zvenku omítnuté cementovou a zevnitř sádrovou omítkou. Adekvátně k tomu se snažil použité stavební prvky co nejvíce zjednodušit, takže v konečném důsledku se vizuálně uplatňovaly především čisté bílé stěny domu a z tradičních lidových prvků se stává jednoduchá geometrická zkratka. Novým výrazovým prvkem je kamenný arkádový vstup s terasou. Z dispozičního hlediska je vila důsledně rozdělena na vstupní reprezentačně společenskou část přízemí, kde zařídil i vlastní výstavní sál, na pracovní část na patře a soukromé obytné prostory na obou podlažích. Všechny tyto prostory spojuje hala jako sjednocující princip. Prvky, které zde aplikoval poprvé, později opět využil při dalších realizacích, jako byly přestavby zámku v Novém Městě nad Metují nebo bývalého kláštera na Zbraslavi, stejně jako v obytné architektuře v Brně i jiných místech (nájemní dům B. Škardy atd.).

 

EU-ETC_LOGO_2012.jpg

Mapa stránek