Projděte si expozici virtuálně!
Instalace je rozdělena do následujících okruhů: Úvodní část, nazvaná Tváře, je sebereflexí umělců české moderny. Představuje portréty, ale především autoportréty umělců, kteří vyvinuli úsilí vymanit české umění z akademické malby přelomu století a konfrontovat je s nejnovějšími poznatky individuální psychologie a aktuálními filosofickými reflexemi světa.
Prvním skupinovým vystoupením generace tvůrců české moderny byla výstava umělců, kteří se představili veřejnosti v roce 1907 jako volné tvůrčí seskupení osmi malířů. Expozice jim věnuje svou další část, nazvanou Osma – na vlně exprese. Kromě klíčových pláten Bohumila Kubišty Zátiší s lampou (1909) a Cestující třetí třídy (1908) se návštěvníci setkají s obrazy dalších protagonistů skupiny Antonína a Linky Procházkových, Václava Špály, Otakara Kubína, Bedřicha Feigla, Vincence Beneše a Emila Filly.
Tvůrčí aktivita těchto umělců vedla na počátku druhého desetiletí k přijetí a rozvinutí principů kubistické malby. Další části expozice s názvy Zápas o tvar – český kubismus a Život mezi ostrými hranami představí některá klíčová díla českého kubismu jako např. plátno Dvě ženy Emila Filly, obraz Piják Josefa Čapka, Oběšený Bohumila Kubišty, sochy Úzkost a Don Quijote od Otto Gutfreunda. V letních měsících tohoto roku budou některá kubistická díla pro svůj mimořádný význam zapůjčena na prestižní výstavě v salcburském Rupertinu. Návštěvníci galerie však nebudou ochuzeni - prostřednictvím zápůjčky ze sbírek Národní galerie se budou moci seznámit s jinými zásadními díly tohoto období. Tvůrčí aktivita českých kubistických malířů, sochařů a architektů v oblasti užitého umění je připomenuta některými zásadními díly Vlastislava Hoffmana, Pavla Janáka, Josefa Gočára a Antonína Procházky.
Poválečné osudy české moderny a další proměny kubismu v českém umění představuje část expozice, nazvaná Tvrdošíjní a individuální modifikace kubismu. Vedle prací členů skupiny Tvrdošíjných, kteří se svými díly poprvé představili veřejnosti na jaře roku 1918, uvede tato část nejdůležitější díla osobité modifikace kubistického malířského tvarosloví v díle Antonína Procházky.
Část Imaginativní projev – poetismus a surrealisté 30. let představí díla umělců, kteří poučeni kubismem vystoupili programově v zápase za novou senzibilitu, plně respektující nové vědecké, technické a psychologické objevy. Jejich platformou byl téměř po celá dvacátá léta aktivně působící Umělecký svaz Devětsil. Byla to doba, která umožnila prohloubení emancipace některých tvůrčích aktivit, jako např. fotografie, typografie, scénografie a dalších disciplín, často paušálně zařazovaných mezi užité umění.
Závěrečná část expozice Brno mezi dvěma světovými válkami je připomenutím toho, jakým způsobem se celkový obraz moderního umění vtiskl do života města, které se právě emancipovalo z provinčního města na druhé město nové republiky. Připomene jak působení brněnské sekce Devětsilu, činnost Skupiny výtvarných umělců v Brně a některých významných osobností v ní působících (Jaroslav Král, František Foltýn), tak událost celostátního významu – Výstavu soudobé kultury v Brně 1928 a z oblasti užitého umění významnou roli UP závodů a činnost jejich zakladatele arch. J. Vaňka.
—
odkazy
> Vstup do iGalerie
> Entrance to the iGallery
