Uměleckoprůmyslové muzeumvstupné 40 Kč
Kontralight (2008, S8, 13 min)Přímý pohled do slunce ohrožuje zrak a proto je nutné se ho vyvarovat. Tento pohled nás může uvrhnout do temnoty. Být slepý ovšem neznamená nevidět. Slepý tvůrce obrazů se potom musí orientovat podle jiných smyslových kriterií a teplo přicházející od slunce může být jedním z vodítek, kam namířit kameru. Na nacistických olympijských hrách v Berlíně triumfoval černý Američan Jesse Owens a Adolf Hitler se proto velmi zlobil, ovšem v jeho rodných demokratických Spojených státech se běžně praktikovala rasová segregace do poloviny padesátých let.
Druhá liga (2007, 16mm, bw, 27´)Východiskem konceptu byla polemika se střihovými filmy,které pracují s nalezenými (found footage) filmy nejrůznějšího charakteru, respektive s povýšeností jejich režisérů, kteří si myslí, že jsou to oni, kdo amatérským záběrům svou vědomou manipulací a zřejmou dekontextualizací dávají společenský význam. Experimentující filmař si naopak nechal materiál natočit amatéry – diletanty, aby se radoval z filmu v jeho surovém stavu. Třem svým přátelům dal k dispozici S8 kameru, 80 metrů materiálu a poprosil je, aby pro něj natočili bezprostřední obrazy. Jejich jednotlivé části poté snímal kameraman Jakub Halousek ruční kamerou na kliku a intuitivně i podle režisérových pokynů vytvořil finální 16mm pás, film brut.
Tanec (2004, 14min., S8, col/bw)
Prostředí profesionálních soutěží v tanci. Trénovat se musí již od útlého věku. Vytříbená
gestikulace, prožitek nechtěného. Pohyby v naprostém souladu. Krásní lidé. Základním
inspiračním zdrojem je text českého surrealisty Milana Nápravníka „Předmoucha“.
Raketa lásky (2009, 27min., B/W, 16mm)
Film
„Raketa lásky“ vznikl propojením dvou formálně disparátních filmových přístupů autorů Martina Ježka a Jana Daňhela, kteří aniž by hledali, našli a zmapovali zbytkové přátelství mezi básníkem Vítězslavem Nezvalem a sémiotikem Romanem Jakobsonem. Autoři tematizují někdy až libidózní pud záběrů vzájemně obcovat a spojovat se.
Martin Ježek (*1976)Martin Ježek studoval střih a produkci na FAMU. Poté co natočil několik fiktivních, poetických filmů s herci a lepšími figuranty, začal používat svou vlastní metodu 8mm natáčení, divoké montáže intuitivně zaznamenávaných obrazů kombinovaných s podobně mnohavrtevnými, vycizelovanými zvukovými stopami, plnými fragmentů vět a hudby. Jeho důsledně spontánní a zároveň důsledně promyšlené filmy nabízejí divákům intenzivní mnohasmyslový a mnohasmyslný audiovizuální prožitek. V současnosti Ježek spolupracuje s hudebníky a zvukaři, které při improvizacích zajímá, podobně jako jeho, třetí dimenze zvuku – obraz.
—
soubory
> Martin Ježek doc, 28 kB